Image
English
Image
Image
Image
MPSV chystá delší otcovskou či změny rodičovské

MPSV chystá delší otcovskou či změny rodičovské

Otcovská dovolená v Česku by se měla nejpozději od srpna příštího roku prodloužit. Zavést by se měly také dva měsíce placené rodičovské pro vystřídání rodičů. Nárok na čerpání ošetřovného má získat víc lidí. Změny, které nařizuje směrnice EU, chystá ministerstvo práce. Legislativní návrh plánuje zveřejnit nejspíš do konce května. Na jednání sněmovního sociálního výboru to v úterý 11. května řekla ministryně práce Jana Maláčová.

"Připravujeme tři scénáře. Návrh může projít teď vládou, nebo ho může převzít příští ministryně či ministr a vybere si příští vláda," uvedla pro média po jednání ministryně.

Směrnice EU o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem z června 2019 má zajistit minimální standard ve všech členských zemích. ČR ji má do svých zákonů přenést nejpozději do 2. srpna 2022. Podle předpisu by placená otcovská v EU nesměla být kratší než deset dnů. Rodiče by měli mít možnost nečerpat rodičovskou celou naráz, ale i po částech. Vybírat by si ji mohli třeba střídáním dnů volna a práce či v kratší pracovní době, uvádí směrnice. Dva měsíce rodičovské by měly být nepřenosné, aby se matka a otec v péči o potomka vystřídali. Rodiče v celé unii by měli mít nárok aspoň na čtyřměsíční rodičovskou a mohli by si ji vybrat nejvýš do osmi let dítěte.

Na jednání výboru ministryně řekla, že její úřad navrhuje prodloužit týdenní otcovskou na dva týdny. Dál by se pobíralo 70 procent základu příjmu z nemocenského pojištění. Ročně by to mohlo stát zhruba 300 milionů navíc. Z nemocenského pojištění by se hradilo i devět nepřenosných týdnů rodičovské. Druhý rodič by dostával také nejspíš 70 procent výdělku. Vyjít by to mohlo na 9,3 miliardy za rok. Směrnice počítá podle Maláčové i s pěti dny volna na pečování za rok. V Česku by tak mohli nárok na ošetřovné mít i lidé, kteří s pacientem či jiným potřebným nežijí v jedné domácnosti. Ministerstvo odhaduje, že by žádostí bylo za rok zhruba 120.000. Celkové náklady na všechny změny včetně snížených příjmů z pojistného by mohly činit 14 až 17 miliard ročně.

(ČTK)