Průměrná mzda stoupla na 38.525 Kč

Průměrná hrubá měsíční mzda v posledním loňském čtvrtletí stoupla v Česku na 38.525 korun, což je dosud nejvíc. Lidé měli na výplatních páskách v průměru o 6,5 procenta víc než před rokem, po zohlednění růstu spotřebitelských cen to bylo o 3,8 procenta víc. Údaje zveřejnil v pondělí 8. března Český statistický úřad. Pro analytiky byl silný růst překvapením. Vidí za ním především vyplácení odměn zdravotníkům a růst platů ve školství, ale také propouštění nízkopříjmových zaměstnanců, což vedlo ke statistickému nárůstu výdělků. V letošním roce by podle nich měly průměrné mzdy nadále růst.

Za celý loňský rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35.611 korun, reálně byla vyšší o 1,2 procenta. Nominální růst byl nejpomalejší za poslední čtyři roky. V roce 2017 byla průměrná mzda naposledy pod 30.000 korunami.

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve čtvrtém kvartálu meziročně o 5,4 procenta na 32.870 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16.356 Kč a 63.781 korunami měsíčně. U mužů medián mezd dosáhl 35.129 korun, u žen byl 30.281 korun. Mzdy ale v posledním čtvrtletí rostly rychleji ženám. Jejich medián se zvýšil o 6,5 procenta, u mužů o 3,8 procenta. "Jedním z důvodů může být, že ženy často pracují ve školství či ve zdravotní a sociální péči, kde se zvýšily platové tarify. Zdravotníci pak navíc dostali na podzim i mimořádné tzv. covidové odměny," uvedl Dalibor Holý z ČSÚ.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka mohou data o mzdách vypadat překvapivě, ale tolik se toho na trhu práce neděje. Výrazné zvýšení mezd jde podle něj na vrub veřejného sektoru, kde se v posledním kvartále opět výrazně navyšovaly platy a rozdávaly mimořádné odměny. Stále podle něj platí, že průměrná mzda je spíše imaginární číslo, na které nedosáhne většina tuzemských zaměstnanců. Podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila nepřímá úměra mezi vývojem mezd a počtem pracovníků naznačuje, že aktuální výsledek je spíše statistický fenomén. "Pandemie evidentně častěji připravuje o práci zaměstnance na hůře placených pozicích, a po jejich odchodu tak roste průměrný výdělek," uvedl.

Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek upozornil, že vzhledem k obtížím, které přinesla pandemie koronaviru, jde o velmi příznivý výsledek loňského vývoje průměrných mezd. S podobným růstem mezd počítá i letos, vzhledem ke klesající inflaci by reálný růst mohl být o něco příznivější. Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že domácnosti jako celek si koncem loňského roku přišly na slušné peníze, které ale často neměly jak utratit. "Nemalá část příjmů se tak překlopila do finančních rezerv. Ty pomohou překonat letošní, pro mnohé domácnosti finančně obtížnější rok, ale snad také pomohou dohnat aspoň část odkládané spotřeby. Kontrast mezi slabým ekonomickým výkonem a silnější mzdovou situací domácností dokreslí obrovská díra ve státním rozpočtu," uvedl.

Reálný růst mzdy ve čtvrtém čtvrtletí o 3,8 procenta byl nejvyšší za celý loňský rok. V prvním kvartálu se mzda po započtení inflace zvýšila o 1,5 procenta, ve třetím o 1,8 procenta, a ve druhém čtvrtletí dokonce meziročně klesla o 2,3 procenta. Stalo se tak poprvé od konce roku 2013, kdy byl ale meziroční index zkreslen tehdejší daňovou úpravou.

Nejvyšší mzdy byly loni v oboru informačních a komunikačních činností, kde lidé brali průměrně 62.148 korun měsíčně. O necelé tři tisíce korun méně dostávali zaměstnanci v peněžnictví a bankovnictví. Nejvíce ale v loňském roce postiženém koronavirou epidemií rostly mzdy ve zdravotní a sociální péči. Lidé v těchto oborech brali průměrně 41.290 korun, o 13,8 procenta více než o rok dříve. Mzdy naopak klesly v nemovitostech nebo v pohostinství. Restaurace musely být velkou část loňského roku zavřené, fungovala jen výdejní okénka.

Nadále platí, že nejvyšší výdělky jsou v Praze. Průměr v hlavním městě v posledním čtvrtletí roku stoupl téměř ke 46.000 korunám, růst o čtyři procenta byl ale v republice nejnižší. Druhé nejvyšší mzdy zůstávají ve Středočeském kraji, kde stouply na 38.820 korun. Nejnižší výdělky jsou v Karlovarském kraji s průměrem 34.200 korun. Nejvýrazněji, a to téměř o desetinu, stouply mzdy v Ústeckém kraji.

Průměrná hrubá měsíční a její meziroční růst v loňském roce a 4. čtvrtletí jednotlivých krajích:

Zdroj: Český statistický úřad

(ČTK)